Vážení přátelé tahu,
 
pokusil jsem se vyhledat, kdo ze slavných politiků byl zároveň šachistou. Přišel jsem k zajímavému závěru, který po srdci pohladí nejednoho marxistu či leninovce. Ač jsem se velmi snažil, nepodařilo se mi najít ani jedinou zachovalou partii Churchilla, Mussoliniho, Hitlera nebo Reagana. Prostě žádný pravicový politik, o diktátorech nemluvě, šachy zřejmě nehrál, a když hrál, tak tak, že to nestálo za zaznamenání . Jedinou výjimkou byl Napoleon Bonaparte, ale ten žil příliš brzy na to, aby jsme ho mohli pravo-levě zatřídit podle jediných objektivních kriterií ( tedy marxistických). Za to u levicových revolucionářů se to skvělými šachisty jen hemží. Je jen škoda, že jsem nedohledal žádnou partii od našich skvělých politiků (a jistě i šachistů), jako byli Gottwald, Slánský nebo Zápotocký či Husák. Ale to nám příliš nevadí, neboť jsme internacionalisté a naším domovem je celý svět, i když je prozatím ovládán imperialisty. Zjištění o neexistenci šachistů mezi diktátory mě vedlo až ke zobecnění - "Kdo nehraje šachy - nerozumí lidu", které platí i naopak. 
 
Vybral jsem pro Vás partie pěti nejvýznamnějších revolucionářů. Seřadíl jsem je chronologicky a očísloval, což ovšem neznamená, že Stalin je horší šachista než Marx nebo podobně. Jedná se čistě o orientační označení.
 
1.Karl Marx (5.5.1818 - 14.3.1883)
 
 
Ve světle mých výše uvedených zjištění, vás jistě nepřekvapí, že Karel Marx byl vynikajícím šachistou. Karl Liebknecht ve svých vzpomínkách uvedl, že v Londýně, kde se oba okolo roku 1850 zdržovali, Marx jednou prohlásil, že našel nový tah, kterým porazí každého. A hned to teké Liebknechtovi několikrát předvedl, až než Liebknecht našel správnou obranu a Marxe porazil. Marx ho vyzval na odvetu příští ráno na stejném místě. Když se Liebknecht dostavil, vládla tam nervozní atmosféra. Marxova žena ihned opustila místnost. Marx přes noc našel zlepšení a vyhrál první hru a ihned se mu zvedla nálada, nechal přinést sendviče a něco k pití. Další hru vyhrál Liebknecht a tak hráli až do půl noci, než vše ukončila Marxova žena. Druhý den ráno navštívila Liebknechta a prosila ho, aby už nikdy večer nehrál šachy s Marxem, protože ten je potom po jeho odchodu nesnesitelný, když prohraje. Liebknecht, plný zášti ve svých pamětech dále uvádí, že Marx byl velmi slabým šachistou. Zachovala se jedna celá partie Karla Marxe. Je ji možno přehrát na adrese http://www.chessgames.com/perl/chessgame?gid=1278768
 
Karl Marx - Meyer (Německo 1867)
 
1. e4 e5 2. f4 exf4 3.Nf3 g5 4. Bc4 g4 5. 0-0 Muziův gambit, v té době velmi populární.
 
 
5...gxf3 6. Qxf3 Qf6 7. e5 Qxe5 8. d3 Bh6 9. Nc3 Ne7 10. Bd2 Nbc6 11. Rae1Qf5 Poprvé se hrálo v partii I. von Kolisch-L. Paulsen, Londýn 1861. 12. Nd5 Kd8 13. Bc3 Úspěšně používal Chigorin v roce 1874, to jsou ovšem pozdější hry. Tahu 13. Qe2 byla později dávána přednost. 13...Rg8 14. Bf6 Přesnější by bylo 14. Rxe7 jako v partii Mackenzie-N.N. ,New York 1883. 14...Bg5 15. Bxg5 Qxg5 16. Nxf4 Ne5 Po 16...Nd4 17.Qf2 Ne6 by bílý neměl dostatečnou kompenzaci za svého pěšce. 17. Qe4 d6 18.h4 Qg4 Tady 18...Qg7 bylo silnější. 19. Bxf7 Rf8 20. Bh5 Qg7 21. d4 N5c6 22. c3 a5 23. Ne6+ Bxe6 24. Rxf8+ Qxf8 25. Qxe6 Ra6 26. Rf1 Qg7 27. Bg4 Nb8 28. Rf7  Černý vzdal. Shrnuto : Hra, za kterou se žádný marxista nebude stydět. Marx zcela nematerialisticky obětoval pěšce a uplatnil soudobou teorii zahájení. Jeho hra nebyla bez chyb, ale útok zvládl skvěle. Zbývá nám jen litovat, že se Karel Marx nemohl věnovat šachům více. Mohl posunout šachovou teorii hodně dopředu. Jen mám obavu zda by ji vůbec někdo byl schopen uplatnit v praxi, stejně jako v případě jeho díla filosofického.
 
Ale hrál partii skutečně Karl Marx? Nám se zdá jistě tato otázka nemístná, ale bohužel našli se takoví šťouralové, kteří nevěřili a hledali. Jakýsi Stefan Buecker dohledal, že poprvé byla partie publikována v roce 1926 v jednom ruském magazínu s čestně uvedenou poznámkou, že původní zdroj je redakci neznámý, což bylo později zapomenuto. Dále zjistil, že v osmém vydání Schlechterovy knihy "Bilguer's Handbuch" byly výše uvedené zahajovací tahy opatřeny poznámkou (na str. 731), že " tah 13...Rf8 by mohl být zlepšením proti partii Marks-Meyer." Ve vydání z roku 1873 je ještě upřesněno, že černými hrál H.Mayer. Tímto hráčem byl Heinrich Mayer, který se kolem roku 1870 přestěhoval  z Hannoveru do Londýna. Buecker dospěl k závěru, že hráč s bílými nemůže být Karl Marx, ale musí to být buď  Edward Marks nebo Mark Marks. Kde se stala chyba? Cyrilice totiž přepisuje x jako ks a ks také jako ks. A to sovětské soudruhy v roce 1926 v dobré víře zmátlo.
 
Zachoval se ještě jeden fragment hry připisovaný Karlu Marxovi: Bílý: Kg1, Qa4, Rd8,Rf1, Bf8; pěšci - a3, b2, g2, h3; Černý: Kh8, Qd2, Ng4, Nh5; pěšci - b7, c7, f7, g3, h7; bílý Neumann - černý Marx . Marx hlásí mat třetím tahem počínaje 1...Qf2+! Jak krásně to zní... Bohužel již delší dobu je známo, že připsání hry Karlu Marxovi bylo chybné. Už v roce 1964 N.Sacharov správně uvedl, že se jednalo o partii uveřejněnou v časopise "Deutsche Schachzeitung" ročník 1869 s popiskem "Z partie G.R. Neumann (bílý) - Mark Marks (Londýn - černý)." Zase ten Marks. Šťouralové jedni zatracení...
2.Vladimír Iljič Lenin (22.4.1870 - 21.1.1924)
 

Šachy jsou tělocvikem mozku. Tento jeho slavný výrok nám odhaluje jakým byl Lenin geniem. A Vladimír Iljič Lenin byl rovněž šachistou, skvělým šachistou. Šachy hrál vždy a všude. V Ženevě se zachoval  i jeho šachový stolek. Nepřekvapí nás, že obsahoval tajnou schránku na dokumenty. Lenin byl přece hlavně revolucionář.

 

  
 
Bohužel se dochoval pouze jeden zápis partie. Lenin ji hrál s Gorkým v roce 1908 na Capri, kam ho Gorkij pozval do své vily. 
 
Vladimír Iljič Lenin - Maxim Gorkij (Capri, 1908, http://www.chessgames.com/perl/chessgame?gid=1387603 )
 
1.e4 Nf6 2.e5 Nd5 3.d4 d6 4.c4 Nb6 5.f4 dxe5 6.fxe5 Nc6
 
 
7.Be3 Bf5 8.Nc3 e6 9.Nf3 Be7 10.Be2 O-O 11.O-O f6 12.Nh4 fxe5 13.Nxf5 exf5 14.d5 Nd4 15.Bxd4 exd4 16.Qxd4 Nd7 17.Kh1 Bc5 18.Qd3 Qg5 19.Nb5 Rae8 20.Bf3 Re3 21.Qd2 Rf6 22.b4 Be7 23.Nxc7 Rh6 24.Ne6 Qg3 25.h3 Bd6 26.Kg1 Rxh3 0-1
 
Pro tohoto velikána je příznačné, že se zrovna zachovala partie, kterou Lenin prohrál.  Ale co to bylo za partii!!! Je to první partie v historii, kde byla použita Alekhinova obrana a to o 13 let dříve než ji sám Alekhine poprvé použil. A já se spolu s Vámi ptám: "To dopustíme, aby tento zkrachovalý emigrant Gorkému a Leninovi ukradl jeho myšlenku? Ne!!! Budeme požadovat přejmenování na Gorkij-Lenin defense, prvenství je dostatečně průkazné!!!  
 
K této události byl vytvořen i tento krásný obraz "Lenin hraje šachy s Gorkým".
 
 
Bohužel i zde se našli nepřejícníci. Roznášejí klevety o tom, že Gorkij šachy nikdy nehrál, ani hrát neuměl, že zahájení partie je příliš moderní, než aby mohla být hrána v roce 1908 a tak podobně. Dokonce to dokládají následujícími fotografiemi z Capri roku 1908, podle kterých měl být obraz namalován.
 
 
 
Lenin na nich hraje šachy s Alexandrem Bogdanovem. Gorkij je stojící muž v klobouku. Dokonce jsem nalezl zlomyslné komentáře ke hře jako (viz.partie výše) : "22.b4 Zde měl soudruh Lenin hrát 22.d6! c6 (22...Bxd6 23.Qd5+ Kh8 24.Nxd6 cxd6 25.Qxb7 ; 22...cxd6 23.b4 Bb6 24.Nxd6 nebo 24.c5 ) 23.b4 s velkou výhodou pro bílého, 22...Be7 23.Nxc7 I zde mohl soudruh Lenin hrát lépe 23.d6 cxd6 24.Qd5+ Kh8 25.Qxb7 s výhodou". I když shledáváme určitou podobnost mezi obrazem a fotografií, Leninova partie je jistě autentická. Nemám šťouraly rád.
 
 
3.Josif Vissarionovič Stalin (18.12.1878 - 5.3.1953)
 
 
Ačkoliv se toho moc o Stalinových sportovních zálibách neví, je známo, že miloval zápas a podporoval gruzínské zápasníky. Hrál také kulečník. Ale co šachy? “Je třeba vědět, že v situaci, kdy jsme obklíčeni nepřáteli, rozhoduje o všem náhlý úder z naší strany, nečekaný manévr, rychlost." To jsou Stalinova slova. A tato slova se docela dobře hodí do šachové učebnice. V Evropě se již dávno rozšířilo tvrzení, že Josif Vissarionovič miloval šachy  a odpočíval při této hře.  Jsou o tom zmínky ve francouzské a anglické (Golombekově) šachové encyklopedii a v druhém díle polské encyklopedie W.Litmanowicze a J.Gyzického "Szachy od A do Z" (Varšava 1987) se dokonce tvrdí, že "Josif Stalin hrál velmi rád v době odpočinku šachy" Zachovala se partie, kterou hrál v roce 1926 s Ježovem, který stál v čele GPU a která byla publikována v mnoha časopisech.
 
Josif Vissarionovič Stalin - Nikolaj Ježov (Sovětský svaz, 1926)
 
1.e4 c5 2.Nf3 d6 3.d4 cxd4 4.Nxd4 Nf6 5.Nc3 Nbd7
 
 
6.Be2 a6 7.O-O e6 8.f4 b5 9.a3 Bb7 10.Bf3 Qb6 11.Be3 Qc7 12.Qe2 Be7 13.g4 Nc5 14.Qg2 O-O 15.Rad1 Rfe8 16.g5 Nfd7 17.Rd2 e5 18.Nf5 Ne6 19.Nxe7+ Rxe7 20.f5 Nd4 21.f6 Ree8 22. Bh5 g6
 
 
23.Bxg6 hxg6 24.Qh3 Ne6 25.Qh6 Qd8 26.Rf3 Nxf6 27.gxf6 Rc8 28.Rdf2 Qxf6 29.Rxf6 Rc7 30.Nd5 Bxd5 31.exd5 Nf8 32.Bg5 Nh7 33.Rxd6 e4 34.Be3 Rce7 35.Bd4 f6 36.Bxf6 Nxf6 37.Rdxf6 1-0
 
Jistě se ztotožníme s komentářem z uvedené polské encyklopedie : "Skvělá partie. Vůdce vedl partii mistrovsky a znovu dokázal, že je pronikavým stratégem a vtipným taktikem!"

Jenomže, tak už to tak bývá, ozvali se i skeptikové. Známý ruský šachový historik I. M. Linder se domnívá, že heslo v polské encyklopedii je zbytečné a partie - falzifikát! Partii podrobně analýzoval polský mistr Krzystof Pytel a v listě "Politika" se o ní vyjádřil takto: “Když jsem si přehrál partii Stalin-Ježov, hned mne napadlo, že to bude asi vymyšlené střetnutí. Tak zaprvé Ježovem použitá sicilská výstavba (tahy 5… Nbd7 a 9… Bb7) tehdy ještě nebyla v módě a do turnajové praxe pronikla mnohem později a za druhé ,kdo tak korektně sehraje zahájení, nedopustí se v dalším průběhu naivních a antipozičních chyb, jak to učinil Ježov v 17. a 18. tahu...” Také ruský velmistr Jurij Averbach zná tuto partii již dávno z německých pramenů a je si jist, že po smrti Stalinově se mnozí osmělili a tehdy se našel nějaký vtipný falsifikátor, který si vymyslel partii Stalin-Ježov. Šachoví specialisté  jsou tedy ve svém mínění jednotni. Historik by mohl také poukázat na fakt, že Nikolaj Ivanovič Ježov v roce 1926 ještě vůbec nebyl v Moskvě a zastával bezvýznamnou pozici v provincii a samozřejmě nebyl v čele GPU, šéfem NKVD se stal až v roce 1936. Šťouralové jedni, všechno zkazí.  
 

4. Ernesto Che Guevara (14.6.1928 - 9.10.1967)
 
 
Che Guevarra byl fanatickým šachistou. A byl výborným šachistou s ELO asi 2200. Hrál s mnoha předními hráči včetně mistrů světa. Zachovaly se tři Guevarovy partie a celkové skore je 2,5 : 0,5 pro Che. V první z nich remizoval s hráčem světové úrovně Miguelem Najdorfem (tehdy asi 20. háč na světě s ELO asi 2660 podle http://db.chessmetrics.com/ ).
 
Miguel Najdorf - Ernesto Che Guevarra  (Havana, 1962  http://www.chessgames.com/perl/chessgame?gid=1101539 )
 
1. e4 e5 2. Nf3 Nc6 3. Bb5 a6 4. Ba4 Nf6 5. O-O Be7
 
 
6. Re1 b5 7. Bb3 d6  8. c3 0-0  9. h3 h6  10. d4 Re8  11. Nbd2 Bf8  12. d5 
 
 
12...Ne7 13.c4 bxc4 14.Nxc4 c6 15.dxc6 Nxc6 16.Be3 Be6 1/2-1/2
 
       
 
Guevara s Najdorfem                                                                    Tal a Guevara                                        Smyslov a Guevara
 
 
Na ministersrvu průmyslu porazil kde-koho. Jako například černými hladce R. Ortegu

R.Ortega - Ernesto Che Guevara (Ministerstvo průmyslu, 1961)


1.Nf3 d5 2.e3

2...e6 3.d4 Nf6 4.Bd3 g6 5.0-0 Bg7 6.b3 0-0 7.Bb2 b6 8.Nbd2 Na6 9.Ba3 c5 10.Ne3 Qc7 11.Rc1 Nd7 12.f4 Nb4 13.Bxb4 cxb4 14.e4 Qc3 15.Ndf3 dxe4 16.Bxe4 Qe3+ 17.Kh1 Qxe4 18.Ng5 Qd5 19.c4 bxc3 20.Rxc3 Bb7 21.Ngf3 Rac8 22.Rd3 Ba6 23.0-1

 
 
I v simultánce Armanda Acevedo-Millana proti 25 soupeřům byl Che úspěšný.

Armando Acevedo-Millan  - Ernesto Che Guevara (Camaguay, 26.5.1964)

1.e4 e5 2.Nf3 Nc6 3.Bb5 a6 4.Bxc6 dxc6 5.O-O Bd6

6.d4 exd4 7.Qxd4 f6 8.Nc3 c5 9.Qe3 Nh6 10.e5 Ng4 11.Qe4 Nxe5 12.Nxe5 Bxe5 13.Be3 Qe7 14.Nd5 Bxh2+ 15.Kxh2 Qxe4 16.Nxc7+ Kf7 17.Nxa8 b6 18.Nxb6 Bb7 0-1

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Co dodat? Bohužel i tady jsem našel menší nesoulad. Podle vzpomínek dcery Miguela Najdorfa se hrála uvedená partie jako součást Najdorfovy simultánky na slepo proti členům kubánské vlády. Otec jí vyprávěl, že nabídl Guevarovi remízu jako výraz uznání. Dělával to prý tak, jak uvadí, že obvykle při podobné příležitosti remizoval s předsedou vlády a ostatní porazil. Guevara ovšem remízu nepřijal a partii následně prohrál. Po té byl zveřejněn její zápis do 16. tahu jako remíza. Když se nenajde šťoural, najde se šťouralka.
 
5. Fidel Castro (13.8.1926 )
 
 
V zemi božského Capablanky nepřekvapí, že největší a nejúspěšnější revolucionář naší doby Fidel Castro je vynikající šachista a podporovatel šachu .Hrál proti mnoha známým šachistům jako jsou mistři světa Bobby Fischer a Tigran Petrosian.
 
 
Bobby Fischer na tahu!
 
 
 
Při hře s Petrosianem.
 
Zachovala se bohužel jen  jedna partie Fidela Castra proti mexickému mistrovi Filiberto Terrazasovi.
 
 Filiberto Terrazas  - Fidel Castro (Havana 1966)
 
 

1. e4 e5 2. f4 exf4 3. Nf3 Bd6

 
 
4. d4 h6 5. e5 Bb4+ 6. c3 Ba5 7. Bxf4 g5 8. Bg3 Qe7 9. Be2 d6 10. exd6 cxd6 11. Qa4+ Nc6 12. d5 Bd8 13. dxc6 b5 14. Qxb5 a6 15. Qa4 g4 16. c7+ Bd7 17. cxd8=Q+ Rxd8 18. Qd4 gxf3 19. Qxh8 Qxe2# 0-1
 
Excelentní výhra živoucí ikony revoluce! Bohužel i zde šťouralové šťourali a vyšťourali, že Castro proti Fischerovi nikdy nehrál a nejméně dvě z jeho tří partií s Terrazasem byly hrány jako konzultativní za přítomnosti a rad Fischera a Petrosiana oběma soupeřům a že soupeři byli ke Castrovi shovívaví. 
 
Alespoň teď dáme šťouralům na frak. Jak je vidět z následujícícj fotografií vůdce kubánské revoluce je ještě ve velmi slušné kondici a my se tedy můžeme těšit na nejednu skvělou nezpochybnitelnou partii.
 
       
 
Tahu Zdar!
 
E.
 
P.S. Jistě Vás nepřekvapí, že připravuji podobné pojednání i o kuželkách, bohužel se mi zatím nepodařilo zjistic nic jiného, než že by Stalin jistě porazil Ježova i v kuželkách.
 
P.S.2 Sestaveno mnou s využitím různých zdrojů na internetu.